Expedice na Mallorku

Jako skupina pěti účastníků zlaté úrovně Mezinárodní Ceny Vévody z Edinburghu jsme se dlouho rozmýšleli, kde splníme závěrečnou expedici, jíž bychom ukončili zlatou úroveň našeho programu. Po nějaké době jsme narazili na hikingovou trasu GR 211 vedoucí přes krásné přístavy, horská městečka i samotné pohoří Serra de Tramuntana.

Cesta na Mallorku a první den

Pro cestu do Palmy jsme využili přímého letu z Vídně. Po příletu do hlavního města Mallorky jsme spěchali do blízkého Decathlonu, abychom koupili kartuši a kahan, ubytovali jsme se v hostelu v historickém centru města a šli jsme brzy spát, abychom nabrali síly na následující dny.

Ráno jsme se po komplikacích s hledáním správné zastávky (autobusové nádraží je v podzemí) vypravili do města Esporles, kde jsme se napojili na trasu GR 221. Krátce po zahájení expedice jsme narazili na první ukazatele a červeno bílé značení, takže jsme byli velmi optimističtí. Jelikož jsme účastníci již zmíněného rozvojového programu pro mladé lidi, měla naše expedice jistá pravidla – obejít se bez peněz, bez telefonu a podobně.

Vystoupali jsme až do městečka Valldemossa s velmi příjemnou atmosférou. Poobědvali jsme u místního kostelíka a pokračovali v cestě dál. Nejkritičtějším úsekem prvního dne bylo stoupání k naplánovanému místu přespání Refugi de Son Moragues. Přesto jsme vystoupali až k útulně, která však byla uzavřená, takže jsme přespali v její blízkosti ve společnosti horských koz a ovcí.

Druhý den a cesta do Port de Sollèru

Druhý den ráno jsme se po snídani vdali ještě trochu výše do hor, kde jsme obdivovali nádherná panoramata. Bohužel musím přiznat, že nás zklamalo značení trasy. Chvíli jsme se řídili kamennými mužíky (kupička kamenů postavených od turistů jako značení správného směru), ale i ti se v horách přestali objevovat. Na oficiální značení jsme narazili opět až ve městech.

Před polednem jsme sešli až do města Deià, kde jsme mohli obdivovat klid, atmosféru a architekturu. Naším cílem byl Port de Sollèr, takže před námi bylo ještě pár kilometrů cesty.

Pro přespání jsme využili jedné z útulen celé ubytovací sítě, konkrétně hostelu Refugi de Muleta. Byli jsme velmi mile přivítání a hostel byl prázdný a neuvěřitelně pohodlný. Cena za noc činila 14 euro, takže doporučujeme využít služeb útulen během cesty, neboť jsme se třetí den cítili daleko lépe odpočatí.

Třetí den a největší stoupání expedice

Třetí den naší cesty jsme strávili ráno v Portu, poté jsme pokračovali přes centrum Sollèru dál do hor. V Sollèru je na náměstí velmi pěkná katedrála, kterou doporučujeme navštívit.

Dále už jsme stoupali do vyšších a vyšších nadmořských výšek. Tentokrát byla cesta dobře značena i v horách. Stezka byla opět velmi strmá, ale úsek Sollèr – jezero Cúber byl poměrně (i vzhledem k ročnímu období) frekventovaný, takže jsme měli cestou možnost pohovořit s místními, nebo s ostatními turisty.

V odpoledních hodinách jsme prošli s obdivem kolem jezera Cúber a využili jsme náskoku, abychom se utábořili až dál podél trasy. V lese za jezerem jsme narazili na spoustu hezkých rovných plácků a jeden z nich jsme využili k přespání.

Čtvrtý den a návrat do palmy

Čtvrtý den jsme vyšli za úsvitu krásnou krajinou až do nejvyšších míst trasy. Nejvyšší hora Mallorky Puig Major zasahuje do vojenské oblasti a není tudíž zahrnuta do trasy. Druhá nejvyšší hora Massanella přístupná je, ale těžko se napojíte na správnou pěšinu vedoucí na její vrchol. Není však nutné hledat ty nejvyšší vrcholy, protože sama trasa GR 221 vede přes místa s krásnými výhledy. Místy byla příroda až pohádková.

Cílem naší expedice bylo město Lluc, odkud jsme plánovali odjet spojem přes Incu a do Palmy. Sice jsme se cestou obávali změn jízdního řádu, avšak autobus odjel na čas a my jsme se plni zážitků a neprchajícího entusiasmu vrátili zpět do hlavního města ostrova.

Palma de Mallorca

Nejzajímavější částí této ostrovní metropole je historické centrum plné obchůdků a restaurací, kde je možno ochutnat něco z místní kuchyně. Doporučujeme nechat si doporučit od místních dobrou restauraci na Tapas.

Příjemné chvíle se dají strávit také na pláži nebo při procházce po promenádě vedoucí v její těsné blízkosti. Mezi zajímavé monumenty patří hrad Belveder nebo Katedrála Panny Marie, která se řadí mezi nejvzácnější architektonická díla Středozemí.

Na letiště jezdí pravidelná linka autobusu A1, lístek stojí 5 euro a za 20 minut jste na letišti, které vás ohromí svou velikostí.

Typy a rady

Jak jsem již zmiňoval, během některých úseků trasy chybí značení a může se stát, že nebudete mít signál na telefonu, proto se doporučujeme na cestu dobře připravit a mít ve výbavě také mapu papírovou.

Cesta je krásná a prochází skrz spoustu zajímavých historických center. Na druhou stranu místy nás zaskočilo velké stoupání, které bylo spíše pro pokročilé turisty. Pokud vyhledáváte aktivní dovolenou, ale nechcete se nahonit, chcete se zastavit na každém hezkém místě a strávit zde pár chvil, doporučujeme naplánovat si kratší úseky cesty.

Překvapila nás síť ubytoven určená přímo pro turisty z trasy GR 221. Vyspali jsme se v pohodlí, vysprchovali, zahřáli. Je zde i možnost připlatit si za večeři, snídaní.

Pro levnější zakoupení lístků do autobusů doporučujeme aplikaci tib.com. V autobusech použijete vygenerovaný QR kód. Není tak potřeba vysvětlovat řidiči, kam až se potřebujete dostat a kolik lístků platíte.